www.czechpatriots.com

Československé vojenské jednotky v SSSR (1942-1945) - Ze sovětských archivů
Ze sovětských archivů
Dopis spolupracovníka systému táborů G. Pokrovského vedení GULAGu NKVD SSSR o činnosti severních táborů v letech 1941-1943. 1944

Z dokumentu byly vybrány a přeloženy informace o propuštění Poláků a reakci Čechoslováků; o propuštění Čechoslováků za účelem formování vojenských jednotek.

...

...Osobně jsem měl možnost vyřizovat osvobození více jak 1 500 Poláků, nacházejících se v Sorokovém táboře. Tato kategorie uvězněných se nacházela v různých koloniích. V souladu s příkazem byly na základě seznamu z těchto kolonií připraveny osobní spisy, následně jsem společně s inspektorem skupiny osvobození a zástupcem finančního oddělení odjel do těchto kolonií.

Po příjezdu proběhla beseda k tomu, jak bude osvobození probíhat. Jakmile se tato kategorie dozvěděla o svém osvobození, okamžitě se změnily vzájemné vztahy mezi jednotlivými skupinami těchto vězňů. Bývalí důstojníci, úředníci, obchodníci a ostatní kategorie bývalé polské smetánky se oddělila od rolníků, pracujících a nižších úředníků, první začali velet druhým a udávat tón. Doslova na druhý den se u jednotlivých vězňů, bývalých polských důstojníků armády, objevili poskoci, kteří jim čistili a spravovali oděv, obuv, chodili jim do kuchyně pro jídlo apod.

První činností osvobozených se stalo lemování, obnovování odznaků, symbolů apod. Objevily se staré konfederatky, ke kterým přišívali polámané „kohouty“ 1.

Válka a zprávy o frontě málokoho zajímaly, nejvíce se diskutovalo o tom kam odjet, kde se dá lépe žít. V první chvíli bylo mimořádně těžké vybrat místo pobytu, jelikož nikdo z osvobozených nebyl schopen říci, kam chce jet. Nakonec jeden z nich přeci jen uvedl, že chce odjet do Kustanaje, kde měl rodinu. Ihned poté doslova všichni požádali o jejich dopravení do Kustanaje. Podobně tomu bylo i v dalších koloniích tábora.

Společně s Poláky se v těchto koloniích nacházeli přeběhlíci z Československa (dle osobních dokumentů šlo o maďarské občany) 2, kteří se výjimečně nevlídně vyjadřovali o Polácích a doslova prohlásili: „Pane veliteli, z nich nikdy vojáci nebudou, raději pošlete nás“. Prosby Čechoslováků o odeslání na frontu byly velmi emotivní a je třeba říci, že dle mého mínění, tyto prosby byly upřímné...

...

...Celkem bylo v roce 1942 osvobozeno 39 060 osob, přičemž 26 484 bylo předáno v RKKA 3. Za 10 měsíců roku 1943 bylo osvobozeno 18 400 osob, z toho 7 600 bylo předáno do RKKA. Tyto údaje samy o sobě hovoří, jak obrovská práce provedená aparátem OURZ 4 Pečorlag NKVD 5 to byla.

Zvláště je třeba poukázat na práci, která byla provedena v souvislosti s osvobozením Čechoslováků (přeběhlíků z Československa).

Všichni, kterých se propuštění týkalo, byli námi shromážděni na přepravním stanovišti stanice Pečora, kde byla provedena lékařská prohlídka a stanovena způsobilost pro službu v armádě. Po propuštění byli způsobilí vojenské služby rozděleni do vojenských skupin a bylo vytvořeno mužstvo. Dále byl vyčleněn velitelský sbor, a to z bývalých důstojníků Československé armády. Byl zaveden systém vojenských rozkazů, které byly vydávány v českém a ruském jazyce. Všichni zařazení v mužstvu byli okamžitě velmi dobře ošaceni. S cílem odlišit velitelský sbor od mužstva bylo pro důstojníky zavedeno zvláštní označení na rukávech. Před odesláním skupiny byla prováděna pořadová cvičení, předávány zprávy o situaci na frontách i mezinárodní situaci.

Kromě uvedených besed, bylo vojákům promítáno kino. Jeden z velitelů skupiny – československý důstojník, do návrhu rozkazu k tomu uvedl „politická informace“, načež jsem toto slovo opravil a ponechal pouze „informace“. Tato oprava vyzvala menší diskusi, kdy jsem tomuto veliteli vysvětlil, že "my vám přeci nemůžeme vnucovat naše politické myšlenky a přesvědčení, my budeme pouze zprostředkovávat informaci o mezinárodní situaci a situaci na frontách". Načež tento velitel prohlásil: „To je jedno pane plukovníku (tak mne oslovoval), my budeme bojovat za sovětské Československo a z našeho Beneše bude taky bolševik“.

V době přesunu této skupiny do města Buzuluk bylo mužstvo dobře vycvičeno, vyzařovala z něho disciplína a vysoká morálka.

Po příjezdu do Buzuluku se náš zástupce, doprovázející propuštěné – vedoucí 4 oddělení OURZ soudruh Zemskov, dostavil do štábu Československé brigády, kde požádal velení, aby přišlo uvítat mužstvo na stanici. Českoslovenští velitelé, kteří přišli k ešalonu, byli udiveni organizovaností tohoto mužstva. V té chvíli bylo celé mužstvo rozděleno do čet a proběhla nevelká improvizovaná přehlídka. Po projevu velitelství brigády byla pronesena zdravice na počest Sovětského svazu a svobodného Československa, a úplně na závěr příchozí pronesli zdravici na počest vedení Pečorského lágru.

Po přijetí mužstva velením Československé brigády, byl našemu zástupci předán dopis adresovaný velení tábora, ve kterém velení brigády vyjádřilo vděčnost za vynikající organizaci spojenou s odesláním mužstva (tento dokument byl zaslán zástupci NARKOMu
6 soudruhu Kruglovovi a kopie na OURZ GULAGu)...


Poznámky:
  1. Posměšná poznámka vůči polskému národnímu symbolu - orlici.
  2. Nejpravděpodobněji jde o Rusíny, kteří se po okupaci československé Podkarpatské Rusi Maďarskem "stali" maďarskými občany. Po přechodu hranic se SSSR a zatčení se tito hlásili k československému občanství.
  3. RKKA - Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-krestjanskaja Krasnaja Armija).
  4. NKVD - Lidový komisariát vnitřních věcí (Narodnyj komissariat vnutrennych del).
  5. OURZ - Oddělení evidence a dislokace uvězněných (Otděl učota i raspredělenija zaključonych).
  6. NARKOM - Lidový komisariát (Narodnyj komissariat).

Prameny a literatura:
  • Meždunarodnyj fond Demokratia - GULAG: Glavnoe upravlenie lagerej 1918-1960. Dokument: GARF. F. 9414. OP. 1. D. 1146. Ll. 34 – 38. Podlinnik.

Czechpatriots.com | Československé vojenské jednotky v SSSR (1942-1945) | © 2005-2017 Michal Gelbič