in Englishin Czechin Russian

Web menu
Úvodní informace
Perzekuce československých občanů v SSSR (1939-1945)
Osud Československého legionu v SSSR (1939-1942)
Přehled čs. jednotek v SSSR
Vyznamenaní příslušníci čs. jednotek v SSSR
Vojenské archivy
Jak hledat v archivech?
Související bibliografie
Související filmografie
Související odkazy
Galerie




TOPlist


Řopík Odolov

Husitstvi.cz


Dokument
Dopis spolupracovníka systému táborů G. Pokrovského vedení GULAGu NKVD SSSR o činnosti severních táborů v letech 1941-1943. 1944
[z dokumentu byly vybrány a přeloženy informace: o propuštění Poláků do osvobozeneckých bojů a reakci Čechoslováků; o propuštění Čechoslováků do osvobozeneckých bojů]

...Osobně jsem měl možnost vyřizovat osvobození více jak 1500 Poláků, nacházejících se v Sorokovém táboře. Tato kategorie uvězněných se nacházela v oddělených koloniích. V souladu s příkazem byly na základě seznamu těchto kolonií připraveny osobní spisy, následně jsem společně s inspektorem skupiny osvobození i zástupcem finančního oddělení odjel k těmto koloniím.
Po příjezdu k útvaru proběhla beseda a vyjasnění průběhu osvobození. Jakmile se tato kategorie dozvěděla o svém osvobození, okamžitě se změnily vzájemné vztahy mezi jednotlivými skupinami těchto vězňů. Bývalí důstojníci, úředníci, obchodníci a ostatní kategorie bývalé polské smetánky se oddělila od rolníků, pracujících a nižších úředníků, první začali velet druhým a udávat tón. Doslova na druhý den se u jednotlivých vězňů, bývalých polských důstojníků armády, objevili poskoci, kteří jim čistili a spravovali oděv, obuv, chodili jim na kuchyni pro jídlo apod.
První činností osvobozených se stalo lemování, obnovování odznaků, symbolů apod. Objevily se staré konfederatky, ke kterým přišívali polámané „kohouty“ (pravděpodobně snaha o zesměšnění národního symbolu polské orlice – pozn. MG).
Otázka války a informace o frontě málo koho zajímaly, nejvíce se diskutovalo o tom kam odjet, kde se dá lépe žít. V první chvíli bylo mimořádně těžké vybrat místo pobytu, jelikož nikdo z osvobozených nebyl schopen říci kam chce jet. Nakonec jeden z nich přeci jen uvedl, že chce odjet do Kustanaje, kde měl rodinu. Ihned poté doslova všichni požádali o jejich dopravení do Kustanaje. Podobně tomu bylo i v dalších koloniích tábora.
Společně s Poláky se v těchto koloniích nacházeli přeběhlíci z Československa (dle osobních dokumentů šlo o maďarské občany) (nejpravděpodobněji jde o Rusíny, kteří se po okupaci československé Podkarpatské Rusi Maďarskem stali maďarskými občany, avšak po přechodu hranic do SSSR a zatčení se hlásili k československému občanství – pozn. MG), kteří se výjimečně nevlídně vyjadřovali o Polácích a doslova prohlásili: „Pane veliteli, z nich nikdy vojáci nebudou, raději pošlete nás“. Prosby Čechoslováků o odeslání na frontu byly velmi emotivní a je třeba říci, že dle mého mínění, tyto prosby byly upřímné...


...Celkem bylo v roce 1942 osvobozeno 39.060 osob, přičemž 26.484 bylo předáno v RKKA. Za 10 měsíců roku 1943 bylo osvobozeno 18.400 osob, z toho 7.600 bylo předáno do RKKA. Tyto údaje samy o sobě hovoří jak obrovská práce provedená aparátem OURZ Perčolag NKVD to byla.
Zvláště je třeba poukázat na práci, která byla provedena v souvislosti s osvobozením Čechoslováků (přeběhlíků z Československa).
Všichni, kterých se propuštění týkalo, byli námi shromážděni na přepravním stanovišti stanice Pečora, kde byla provedena lékařská prohlídka a stanovena způsobilost pro službu v armádě. Po propuštění byli způsobilí vojenské služby rozčleněni do vojenských skupin a bylo vytvořeno mužstvo. Z počtu propuštěných byl vydělen velitelský sbor a to z bývalých důstojníků Československé armády. Byl zaveden systém vojenských rozkazů, které byly vydávány na českém a ruském jazyce. Všichni zařazení v mužstvu byli okamžitě velmi dobře ošaceni. S cílem odlišit velitelský sbor od mužstva bylo zavedeno zvláštní označení na rukávech. Do odeslání brigády do Československa byla prováděna pořadová cvičení, předávány informace o situaci na frontách i mezinárodní situaci.
Kromě uvedených besed, bylo vojákům promítáno kino. Je třeba uvést, že když byla předávána informace, tak jeden z velitelů skupiny – československý důstojník, do návrhu rozkazu uvedl „politická informace“, načež jsem toto slovo opravil a ponechal pouze „informace“. Tato oprava vyzvala menší diskusi a konkrétně já jsem tomuto veliteli vysvětlil, že my vám přeci nemůžeme vnucovat naše politické myšlenky a přesvědčení, my budeme pouze zprostředkovávat informaci o mezinárodní situaci a situaci na frontách. Načež tento velitel prohlásil: „To je jedno pane plukovníku (tak mne oslovoval), my budeme bojovat za sovětské Československo a z našeho Beneše bude taky bolševik“.
V době odeslání této skupiny do města Buzuluk bylo mužstvo dobře vycvičeno, vyřazovala z něho disciplína a vysoká morálka.
Po příjezdu do Buzuluku se náš představitel, doprovázející propuštěné – vedoucí 4 oddělení OURZ soudruh Zemskov, dostavil do štábu Československé brigády kde požádal velení, aby přišlo uvítat mužstvo na stanici. Českoslovenští velitelé, kteří přišli k ešalonu, byli udiveni organizovaností tohoto mužstva. V té chvíli bylo celé mužstvo rozčleněno do čet a tak proběhla nevelká improvizovaná přehlídka. Po projevu velitelství brigády, v odpovědi příchozích byla pronesena zdravice v čest Sovětského svazu a svobodného Československa a úplně na závěr příchozí pronesli zdravici v čest vedení Pečorského lágru.
Po předání mužstva velení Československé brigády předalo našemu představiteli dopis adresovaný velení tábora, ve kterém vyjádřilo vděčnost za vynikající organizaci spojenou s odesláním mužstva (tento dokument byl zaslán zástupci Narkomu soudruhu Kruglovovi a kopie na OURZ Gulagu)
...



zkratky:
narkom = Narodnyj komissariat (Národní komisariát).
NKVD - Narodnyj komissariat vnutrennyx del (Národní komisariát vnitřních věcí).
OURZ - Otdel učota i raspredelenija zaključonych (Oddělení evidence a dislokace uvězněných).
RKKA - Roboche-krestjanska Krasnaja Armija (Dělnicko-rolnická Rudá armáda).

Zdroj: Mezdunarodnyj fond "Demokratia" - GULAG: Glavnoe upravlenie lagerej. 1918-1960
Dokument: GARF. F. 9414. OP. 1. D. 1146. Ll. 34 – 38. Podlinnik.

Československé vojenské jednotky v SSSR (1942-1945) | © 2005-2017 Michal Gelbič | podpora www.czechpatriots.com