in Englishin Czechin Russian

Web menu
Úvodní informace
Perzekuce československých občanů v SSSR (1939-1945)
Osud Československého legionu v SSSR (1939-1942)
Přehled čs. jednotek v SSSR
Vyznamenaní příslušníci čs. jednotek v SSSR
Vojenské archivy
Jak hledat v archivech?
Související bibliografie
Související filmografie
Související odkazy
Galerie




TOPlist


Řopík Odolov

Husitstvi.cz


Jak hledat v archivech?
Pokud víte nebo tušíte, že váš příbuzný byl účastníkem východního odboje a rádi byste se dozvěděli více o jeho působení, doporučuji následující postup.

Vojenský historický archiv zveřejnil Databázi příslušníků čs. vojenských jednotek v zahraničí za 2. světové války [1], která navazuje na projekt Databáze padlých příslušníků čs. vojenských jednotek za 2. sv. války. Po zadání konkrétního příjmení ve vyhedavači, nabídne databáze seznam osob daného příjmení a detailnější záznam ke každé osobě - zejména pak "kmenové číslo" (u mužstva) nebo "osobní číslo" (u důstojníků). To bude klíčové pro další komunikaci s archivy.

Osobní dokumentaci (tzv. "kmenové listy" u mužstva a "osobní spisy" či "kvalifikační listy" u důstojníků) příslušníků čs. vojenských jednotek v současnosti spravují 3 vojenské archivy. Kmenové listy vojáků narozených do roku 1910 včetně a osobní spisy důstojníků narozených do roku 1905 spravuje Vojenský historický archiv v Praze, který je součástí Vojenského ústředního archivu. Kmenové listy vojáků narozených v letech 1910-1920 spravuje Vojenský historický archív v Bratislavě. A nakonec kmenové listy vojáků narozených v roce 1921 a později, stejně jako osobní spisy důstojníků narozených po roce 1905 spravuje Vojenský archív - centrálna registratúra v Trnavě.

Ve své písemné žádosti o výpis [2] nebo rovnou kopii všech záznamů z kmenového listu nebo osobního spisu je třeba: 1) uvést jméno, datum a místo narození dotyčného (ideálně rovnou kmenové či osobní číslo) a zejména zpáteční adresu pro zaslání výpisu (!), 2) prokázat příbuzenský vztah k dotazované osobě - v případě, že a) dotyčný žije, je třeba doložit jeho plnou moc k jednání s archivem, b) pokud dotyčný nežije, je třeba tento stav doložit úmrtním listem a současně např. rodným nebo oddacím listem či jiným způsobem prokázat příbuzenský stav k dané osobě.

V případě slovenských archivů je třeba navíc uhradit poplatek [3]. Platba proběhne tak, že příslušný slovenský archiv zašle zpracovaný výpis prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí Slovenské republiky na zastupitelský úřad v ČR, který následně žadatele vyzve k převzetí dokumentace a uhrazení poplatku v českých korunách. V případě, že žadatel kontaktuje slovenský archiv z jiného státu než ČR, zaplatí poplatek v měně daného státu.

Komunikaci se slovenskými archivy lze vést v českém jazyce, s pražským archivem eventuálně i v angličtině.

Výpis z osobní dokumentace by měl udat další směr pátrání - zejména za jakých okolností dotyčný vstoupil do čs. jednotky a co tomuto vstupu předcházelo. K nejčastějším situacím patřilo:
  • dotyčný se svobodně nacházel (žil, pracoval) na území SSSR a narukoval po výzvě;
  • dotyčný (příslušník české menšiny žijící v SSSR) byl odveden k Rudé armádě (nehledě na českou národnost) odkud později přešel k čs. jednotce; nebo byl během stalinistické předválečné perzekuce odvlečen do gulagu odkud po osvobození narukoval; nebo vstoupil do čs. jednotky po osvobození Volyňského území počátkem 1944;
  • dotyčný po okupaci ČSR Německem hledal azyl v Polsku. Po obsazení východního území Polska Sovětským Svazem byl dotyčný, pokud neměl příslušná sovětská povolení k práci a pobytu, deportován do vnitrozemí na nucené práce či odsouzen do gulagu. Po všeobecné amnestii čs. občanů (1942-1943) nebo pokud byl částečně na svobodě se přihlásil k čs. jednotce;
  • dotyčný do nebo po okupaci ČSR Německem odešel do Polska kde vstoupil do Českého a slovenského legionu, byl v rámci něho v září 1939 internován Rudou armádou a po několikaletém držení v internaci se stal v roce 1942 zakládajícím členem československé jednotky v SSSR;
  • dotyčný do nebo po okupaci ČSR Německem překročil státní hranice (Polsko, Rumunsko, jinde), vstoupil později do nově vznikajících československých zahraničních jednotek, různými cestami dorazil do Anglie odkud byl odeslán (zejména důstojnici a specialisté jako třeba piloti) k čs. jednotce v SSSR;
  • dotyčný se před okupací nacházel na území jiného státu a později vstoupil do nově vznikajících československých zahraničních jednotek, různými cestami dorazil do Anglie odkud byl odeslán (zejména důstojnici a specialisté jako třeba piloti) k čs. jednotce v SSSR;
  • dotyčný do nebo po okupaci ČSR Německem překročil státní hranice SSSR, byl zadržen sovětskými orgány, odsouzen a zavřen do výchovně-pracovního tábora nebo kolonie (gulag). Pokud přežil a dočkal se všeobecné amnestie čs. občanů (1942-1943) narukoval k čs. jednotce. Eventuálně mohl dotyčný narukovat (být zařazen) do trestního praporu Rudé armády, odkud se zázrakem dostal k čs. jednotce;
  • dotyčný dobrovolně nebo nedobrovolně narukoval do nepřátelské armády (Slovenská armáda, Maďarská královská armáda, Wehrmacht) odkud přeběhl a vzdal se příslušníkům Rudé armády. Následně byl internován v sovětském táboře, prověřen a odeslán k čs. jednotce;
  • dotyčný dobrovolně nebo nedobrovolně narukoval do nepřátelské armády (Slovenská armáda, Maďarská královská armáda, Wehrmacht). Během bojů nebo vojenské služby v SSSR byl zajat Rudou armádou a zavřen do zajateckého tábora. Pokud se přihlásil k československému občanství byla mu dána možnost vstoupit do čs. jednotek v SSSR;
  • dotyčný byl nedobrovolně odeslán v rámci pracovních (likvidačních) praporů Maďarské královské armády na východní frontu odkud buďto dezertoval, nebo byl zajat. Následně byl internován v sovětském táboře, prověřen a odeslán k čs. jednotce;
  • dotyčný během války působil v odbojovém partizánském hnutí, při možné příležitosti se přidal k čs. jednotce;
  • dotyčný narukoval k čs. jednotce během nebo po osvobození Slovenska.
Z výpisu se lze rovněž dozvědět zařazení dotyčného do příslušného útvaru čs. jednotky. Na základě této informace je možné se obrátit na Vojenský ústřední archiv (VÚA) v Praze s žádostí o vyhledání nebo umožnění k nahlédnutí dalších materiálů o daném útvaru. Z jednotlivých materiálů (jmenné seznamy příslušníků útvaru, denní rozkazy apod.) lze totiž zjistit další podrobnosti o službě dotyčné osoby (např. kdy byl navržen na vyznamenání, kdy raněn, zda absolvoval poddůstojnickou školu a s jakým prospěchem apod.). Současně je možné si v "badatelně" (studovna VÚA) zamluvit místo k nahlédnutí do těchto materiálů. Další podrobnosti jsou uvedeny v Badatelském řádu VÚA.

V případě, že výpis potvrdí službu dotyčného v nepřátelské armádě (a jeho následný pobyt v zajateckém táboře) nebo uvěznění v gulagu - je třeba hledat v maďarských, německých nebo sovětských, respektive ruských archivech, které jsou již více méně přístupné. Kontakty jsou uvedeny v sekci "Vojenské archivy".


[aktualizováno 11.09.2011]




[1] - Databáze zahrnuje především čs. občany a krajany, kteří sloužili v jednotkách československé exilové armády či jako příslušníci dalších spojeneckých armád. Obsahuje také osoby, které sice byly odvedeny nebo za různých okolností prošly pouze evidencí čs. vojenských orgánů v exilu, reálně však vojenskou službu nekonaly.
Základní zadání celého projektu a následně i způsob zpracování vycházely zejména z potřeby spolehlivé identifikace jednotlivých osob jako nezbytného předpokladu pro vyhledávání dalších archivních dokumentů. Namísto stávajícího systému řazení fyzických kartoték podle jmen bylo za základní identifikátor zvoleno osobní, resp. kmenové číslo každého vojáka, zajišťující jeho jednoznačné určení při častých případech různých variant téhož jména (jeho změny či zkomolení, užívání krycího jména). Tomu odpovídá i volba příslušných rubrik: záznamy, které mohou být s ohledem na ochranu osobních údajů touto formou zpřístupněny veřejnosti, zahrnují základní životopisná data, informace o termínu a místu odvodu, případně o datu, místu a okolnostech smrti během války. Další informace zachycené v databázi jsou určeny pro vnitřní potřebu archivu a ke správním účelům.
Databáze v současnosti obsahuje přes 83 300 záznamů ke konkrétním osobám, zvláště naprostou většinu příslušníků čs. vojenských jednotek v zahraničí. Zbývající osoby jsou průběžně doplňovány stejně jako některé dosud chybějící či nově zjištěné údaje; nyní např. probíhá rozsáhlé ověřování a implementace údajů o úmrtí jednotlivých osob. Proto také veřejnosti zůstala zpřístupněna dosavadní databáze padlých, zemřelých a nezvěstných. V průběhu dalších prací se počítá s periodickým zveřejňováním aktualizovaných verzí databáze.
[2] - výpis v rozsahu jedné A4 s nejdůležitejšími daty (kdy dotyčný vstoupil do jednotky, do které, co dělal před tím apod.).
[3] - v případě ověřeného výpisu na A4 je účtován ekvivalent částky 3,- EUR. Pokud by šlo o neověřenou kopii všech záznamů je účtován poplatek 1,50 EUR za každou jednotlivou stránku, pokud je vyžadováno i jejich ověření pak dalších 1,50 EUR za každou jednotlivou stránku. Pozor jedná se jen o poplatky archivu, současně je třeba počítat s jejich navýšením o konzulární poplatky zastupitelského úřadu SR v dané zemi.

Československé vojenské jednotky v SSSR (1942-1945) | © 2005-2017 Michal Gelbič | podpora www.czechpatriots.com