www.czechpatriots.com
Česká stopa na východě
Česká stopa u Grunwaldu (1410) a v Malborku (1410, 1457)
Michal Gelbič


Grunwald (Polsko)

Bitva u Grunwaldu se odehrála 15. července 1410 mezi Řádem německých rytířů a polsko-litevskou koalicí, které se na obou stranách zúčastnili také žoldnéři ze zemí Koruny české. Jednalo se o jednu z největších bitev středověku, nehledě na skutečnost, že se historici nemohou shodnout na počtu obou vojsk.

Mnozí účastníci z českých zemí se 10 let poté aktivně zapojí do husitských válek, zatímco oslabený Řád do nich zasáhne výrazně méně. V roce 1433 se čeští válečníci s Řádem německých rytířů znovu střetnou na jeho půdě, a to v rámci sirotčí výpravy k Baltu.

Pohled na pahorek z parkoviště. Právě zde na poli mezi vesnicemi Grunwald, Stębark a Łodwigowo se obě vojska střetla v nelítostné bitvě - © Michal Gelbič
Pohled na pahorek z parkoviště. Právě zde na poli mezi vesnicemi Grunwald, Stębark a Łodwigowo se obě vojska střetla v nelítostné bitvě. (© Michal Gelbič)

Cesta na vrchol - © Michal Gelbič
Cesta na vrchol (© Michal Gelbič)

Torzo památníku k 500. výročí grunwaldské bitvy v Krakově, který byl německými okupanty zničen v roce 1939 - © Michal Gelbič
Torzo památníku k 500. výročí grunwaldské bitvy v Krakově, který byl německými okupanty zničen v roce 1939 (© Michal Gelbič)

Detail - © Michal Gelbič
Detail (© Michal Gelbič)

Poslední kroky... - © Michal Gelbič
Poslední kroky... (© Michal Gelbič)

Hlavní památník grunwaldské bitvy z roku 1960 - © Michal Gelbič
Hlavní památník grunwaldské bitvy z roku 1960 (© Michal Gelbič)

Jiný pohled, vlevo korouhve - © Michal Gelbič
Jiný pohled, vlevo korouhve (© Michal Gelbič)

Symboly Litvy a Polska. - © Michal Gelbič
Symboly Litvy a Polska (© Michal Gelbič)

© Michal Gelbič
(© Michal Gelbič)

Cesta k muzeu kolem amfiteátru s modelem - © Michal Gelbič
Cesta k muzeu kolem amfiteátru s modelem (© Michal Gelbič)

Model znázorňuje postavení obou vojsk. Blíže polsko-litevská, vzdálená Řádu. Vlevo osada Łodwigowo, vpravo Stębark, vzdálená nalevo osada Grunwald. - © Michal Gelbič
Model znázorňuje postavení obou vojsk. Blíže polsko-litevská, vzdálená Řádu. Vlevo osada Łodwigowo, vpravo Stębark, vzdálená nalevo osada Grunwald (© Michal Gelbič)

potěšila venkovní expozice „Boží bojovníci“ věnovaná husitství a boji husitů proti Řádu německých rytířů - © Michal Gelbič
potěšila venkovní expozice „Boží bojovníci“ věnovaná husitství a boji husitů proti Řádu německých rytířů (© Michal Gelbič)

Hlavní panel výstavy - © Michal Gelbič
Hlavní panel výstavy (© Michal Gelbič)

Nechybí ani husitské vozy - © Michal Gelbič
Nechybí ani husitské vozy (© Michal Gelbič)

Z druhé strany amfiteátru se nachází vstup do muzea - © Michal Gelbič
Z druhé strany amfiteátru se nachází vstup do muzea (© Michal Gelbič)

Logo muzea - © Michal Gelbič
Logo muzea (© Michal Gelbič)

Vítězové bitvy Vladislav a Vitold - © Michal Gelbič
Vítězové bitvy Vladislav a Vitold (© Michal Gelbič)

Informační panely vlevo, vpravo prapory korouhví obou vojsk. Polská část vojska představovala 50 korouhví (odhadem 20 tis. osob), součástí kterých byli mimo Poláků také Češi, Moravané, Slezané a Moldavané. Vojska pod velením litevského knížete Vitolda tvořilo 40 korouhví (10 tis. osob) Litevců, Rusů a Tatarů. Řád německých rytířů zformoval 51 korouhví (15 tis. osob) složených z řádových rytířů, dále rytířů z Německa, dnešního Švýcarska, Slezska, Pomořan, Čech, Moravy a Livonska - © Michal Gelbič
Informační panely vlevo, vpravo prapory korouhví obou vojsk. Polská část vojska představovala 50 korouhví (odhadem 20 tis. osob), součástí kterých byli mimo Poláků také Češi, Moravané, Slezané a Moldavané. Vojska pod velením litevského knížete Vitolda tvořilo 40 korouhví (10 tis. osob) Litevců, Rusů a Tatarů. Řád německých rytířů zformoval 51 korouhví (15 tis. osob) složených z řádových rytířů, dále rytířů z Německa, dnešního Švýcarska, Slezska, Pomořan, Čech, Moravy a Livonska (© Michal Gelbič)

Prapory spojeneckých korouhví - © Michal Gelbič
Prapory spojeneckých korouhví (© Michal Gelbič)

2. Kurýrská korouhev s účastí Čechů - © Michal Gelbič
2. Kurýrská korouhev s účastí Čechů (© Michal Gelbič)

4. korouhev Jana Sokola z Lamberka složená z českých a moravských žoldnéřů. Podle dochovaných zpráv se však v bitvě příliš nepředvedla a po úprku litevských vojáků se měla stáhnout. V ten den prý korouhvi Jan Sokol nevelel, jelikož byl v 60ti členné družině polského krále - © Michal Gelbič
4. korouhev Jana Sokola z Lamberka složená z českých a moravských žoldnéřů. Podle dochovaných zpráv se však v bitvě příliš nepředvedla a po úprku litevských vojáků se měla stáhnout. V ten den prý korouhvi Jan Sokol nevelel, jelikož byl v 60ti členné družině polského krále (© Michal Gelbič)

49. korouhev složená pouze z Moravanů a vedená Janem Helmem - © Michal Gelbič
49. korouhev složená pouze z Moravanů a vedená Janem Helmem (© Michal Gelbič)

Také v 50. korouhvi bojovali Češi, Moravané i Slezané - © Michal Gelbič
Také v 50. korouhvi bojovali Češi, Moravané i Slezané (© Michal Gelbič)

Prapory spojenců Řádu. Viditelná slezská orlice i český lev - © Michal Gelbič
Prapory spojenců Řádu. Viditelná slezská orlice i český lev (© Michal Gelbič)

Křižák - © Michal Gelbič
Křižák (© Michal Gelbič)

Mapa míst, kde docházelo k verbování do vojsk Řádu i polsko-litevské unie - © Michal Gelbič
Mapa míst, kde docházelo k verbování do vojsk Řádu i polsko-litevské unie (© Michal Gelbič)

Detail na země Koruny české - © Michal Gelbič
Detail na země Koruny české (© Michal Gelbič)

Rozestavení obou vojsk před bitvou - © Michal Gelbič
Rozestavení obou vojsk před bitvou (© Michal Gelbič)

Úvodní fáze boje - © Michal Gelbič
Úvodní fáze boje (© Michal Gelbič)

Závěrečná fáze - © Michal Gelbič
Závěrečná fáze (© Michal Gelbič)

V dálce vpravo kaple Nanebevzetí Paní Marie - © Michal Gelbič
V dálce vpravo kaple Nanebevzetí Paní Marie (© Michal Gelbič)

Po cestě ke kapli zpětný pohled na bitevní pole pohledem křižáků. Situačně se vlevo nachází obec Stębark, vpravo obec Łodwigowo, za zády vpravo je pak obec Grunwald. Zde se zhruba nacházely zálohy v počtu 16 korouhví - © Michal Gelbič
Po cestě ke kapli zpětný pohled na bitevní pole pohledem křižáků. Situačně se vlevo nachází obec Stębark, vpravo obec Łodwigowo, za zády vpravo je pak obec Grunwald. Zde se zhruba nacházely zálohy v počtu 16 korouhví (© Michal Gelbič)

Kaple - © Michal Gelbič
Kaple (© Michal Gelbič)

Ze které však zbyly jen základy - © Michal Gelbič
Ze které však zbyly jen základy (© Michal Gelbič)

Dle textu byla kaple vybudována křižáky rok po bitvě na počest svých padlých. Historici připouští, že právě zde mohl zemřít velmistr Řádu Urlich von Jungingen. V rámci archeologických prací byly v okolí kaple nalezeny ostatky nejdříve 20, později zhruba 300 lidí. V březnu 1413 byla kaple vysvěcena, aby však následující rok v průběhu další polsko-křižácké války vyhořela - © Michal Gelbič
Dle textu byla kaple vybudována křižáky rok po bitvě na počest svých padlých. Historici připouští, že právě zde mohl zemřít velmistr Řádu Urlich von Jungingen. V rámci archeologických prací byly v okolí kaple nalezeny ostatky nejdříve 20, později zhruba 300 lidí. V březnu 1413 byla kaple vysvěcena, aby však následující rok v průběhu další polsko-křižácké války vyhořela (© Michal Gelbič)

Pohled od kapličky na bitevní pole. Zde, v blízkosti křižáckého tábora mělo dojít k největší řeži - © Michal Gelbič
Pohled od kapličky na bitevní pole. Zde, v blízkosti křižáckého tábora mělo dojít k největší řeži (© Michal Gelbič)

Cesta k pahorku Jagelly - © Michal Gelbič
Cesta k pahorku Jagelly (© Michal Gelbič)

Pahorek Jagelly nasypaný v roce 1959 - © Michal Gelbič
Pahorek Jagelly nasypaný v roce 1959 (© Michal Gelbič)

Stanoviště polského krále před bitvou - © Michal Gelbič
Stanoviště polského krále před bitvou (© Michal Gelbič)

Na vrcholku se tyčí polská korouhev - © Michal Gelbič
Na vrcholku se tyčí polská korouhev (© Michal Gelbič)

Pohled z pahorku na grunwaldské pole - © Michal Gelbič
Pohled z pahorku na grunwaldské pole (© Michal Gelbič)

Poslední ohlédnutí - © Michal Gelbič
Poslední ohlédnutí (© Michal Gelbič)

Panorama – husitská výstava, památníky - © Michal Gelbič
Panorama – husitská výstava, památníky (© Michal Gelbič)

Panorama – památníky, husitská výstava, muzeum - © Michal Gelbič
Panorama – památníky, husitská výstava, muzeum (© Michal Gelbič)

Panorama – další pohled na bitevní pole - © Michal Gelbič
Panorama – další pohled na bitevní pole (© Michal Gelbič)

Panorama – další pohled na bitevní pole - © Michal Gelbič
Panorama – další pohled na bitevní pole (© Michal Gelbič)


Malbork – křižácký hrad (Polsko)

Největší gotická stavba na světě. Stavba hradu zahájena v roce 1274. V letech 1309 - 1457 byl Malbork sídlem velmistra Řádu německých rytířů a hlavním městem křižáckého státu.

Po vítězné bitvě u Grunwaldu (15.07.1410) táhlo polsko-litevské vojsko na Malbork, včetně Čechů a Moravanů. Při neúspěšném obléhání Jan Sokol z Lamberka nabídl polskému králi, že mu čeští ozbrojenci ve službách Řádu malborkský hrad vydají. Cena za vydání měla činit odpuštění viny a 40 000 zlatých. Král však na radu polských rytířů tuto možnost jako nerytířskou odmítl, na rozdíl od pozdějšího krále, Kazimíra IV. Jagellonského, který právě podplacením české posádky roku 1457 Malbork získal.

Velitelem malborské posádky v roce 1457 měl být Čech Oldřich Červonka a jelikož mu Řád několik měsíců dlužil žold, prodal Polsku za 190 tis. uherských zlatých křižácké hrady v Malborku, Tczewu, Iławě. Za odměnu obdržel několik menších hradů a úřad. Díky tomu mohl král Kazimír slavnostně vjet do Malborku. Tehdejší velmistr Ludwig von Erlichshausen byl naopak nucen přenést sídlo Řádu do Královce.

Model Malborku - © Michal Gelbič
Model Malborku (© Michal Gelbič)

Celý hradní komplex byl na konci 2. světové války výrazně poničen. Jeho rekonstrukce probíhá dodnes - © Michal Gelbič
Celý hradní komplex byl na konci 2. světové války výrazně poničen. Jeho rekonstrukce probíhá dodnes (© Michal Gelbič)

Pohled na hradní komplex dnes - © wikipedia
Pohled na hradní komplex dnes (© wikipedia)

Pohled na Střední hrad - © Michal Gelbič
Pohled na Střední hrad (© Michal Gelbič)

Náměstí Středního hradu - © Michal Gelbič
Náměstí Středního hradu (© Michal Gelbič)

Jídelna - © Michal Gelbič
Jídelna (© Michal Gelbič)

Letní jídelna v paláci velmistra - © Michal Gelbič
Letní jídelna v paláci velmistra (© Michal Gelbič)

Prostory velmistrova paláce - © Michal Gelbič
Prostory velmistrova paláce (© Michal Gelbič)

Velmistrova kaple - © Michal Gelbič
Velmistrova kaple (© Michal Gelbič)

Velmistrova ložnice - © zamek.malbork.pl
Velmistrova ložnice (© zamek.malbork.pl)

Pohled na kostel Nanebevzetí Panny Marie a věž Horního hradu. V popředí sochy čtyř velmistrů - © Michal Gelbič
Pohled na kostel Nanebevzetí Panny Marie a věž Horního hradu. V popředí sochy čtyř velmistrů (© Michal Gelbič)

Tyto sochy byly součástí památníku Fridricha Velikého a Pruska (z roku 1877). Socha Fridricha se však záhadně ztratila. Zbylé sochy byly zrestaurovány a umístěny právě zde - © Michal Gelbič
Tyto sochy byly součástí památníku Fridricha Velikého a Pruska (z roku 1877). Socha Fridricha se však záhadně ztratila. Zbylé sochy byly zrestaurovány a umístěny právě zde (© Michal Gelbič)

Vstup přes padací most do Horního hradu - © Michal Gelbič
Vstup přes padací most do Horního hradu (© Michal Gelbič)

Od vstupní brány Horního hradu po levé straně se lze vydat na venkovní terasy - © Michal Gelbič
Od vstupní brány Horního hradu po levé straně se lze vydat na venkovní terasy (© Michal Gelbič)

Z terasy je možný vstup do kaple sv. Anny - © Michal Gelbič
Z terasy je možný vstup do kaple sv. Anny (© Michal Gelbič)

V kapli jsou pohřbeni velmistři Řádu - © Michal Gelbič
V kapli jsou pohřbeni velmistři Řádu (© Michal Gelbič)

Na jedné ze stěn freska s vyobrazením zástupu padlých rytířů v bitvě u Grunwaldu, kteří žádají o povolení vstoupit do nebe - © Michal Gelbič
Na jedné ze stěn freska s vyobrazením zástupu padlých rytířů v bitvě u Grunwaldu, kteří žádají o povolení vstoupit do nebe (© Michal Gelbič)

V čele zástupu velmistr Řádu Ulrich von Junginen - © Michal Gelbič
V čele zástupu velmistr Řádu Ulrich von Junginen (© Michal Gelbič)

Pohled na jižní terasu, nejslunnější část v prostorách hradu. Zde velmistři odpočívali - © Michal Gelbič
Pohled na jižní terasu, nejslunnější část v prostorách hradu. Zde velmistři odpočívali (© Michal Gelbič)

Nádvoří Horního hradu - © Michal Gelbič
Nádvoří Horního hradu (© Michal Gelbič)

Jiný pohled - © Michal Gelbič
Jiný pohled (© Michal Gelbič)

Kapitulář, kde probíhaly porady Řádu - © imaginepoland.blogspot.ru
Kapitulář, kde probíhaly porady Řádu (© imaginepoland.blogspot.ru)

Místo velmistra - © Michal Gelbič
Místo velmistra (© Michal Gelbič)

Pokladnice Řádu - © Michal Gelbič
Pokladnice Řádu (© Michal Gelbič)

Ochoz - © Michal Gelbič
Ochoz (© Michal Gelbič)

Místy zvláštní výzdoba - © Michal Gelbič
Místy zvláštní výzdoba (© Michal Gelbič)

Pohled z Horního hradu do okolí - © Michal Gelbič
Pohled z Horního hradu do okolí (© Michal Gelbič)

Vstup do kostela Nanebevzetí Panny Marie Zlatou bránou - © Michal Gelbič
Vstup do kostela Nanebevzetí Panny Marie Zlatou bránou (© Michal Gelbič)

Prostory kostela - © Michal Gelbič
Prostory kostela (© Michal Gelbič)

Oltář - © Michal Gelbič
Oltář (© Michal Gelbič)

Další z jídelen - © Michal Gelbič
Další z jídelen (© Michal Gelbič)

Nedokončená kopie obrazu Jana Matejka (1838-1893) „Bitva u Grunwaldu“, autorem které je Zdzisław Pabisiak - © Michal Gelbič
Nedokončená kopie obrazu Jana Matejka (1838-1893) „Bitva u Grunwaldu“, autorem které je Zdzisław Pabisiak (© Michal Gelbič)


Prameny a literatura:
  • Muzeum v Grunwaldu.
  • Muzeum v Malborku.
  • Wikipedia.


CzechPatriots.com | Česká stopa na východě | © 2005 - 2019 Michal Gelbič TOPlist