www.czechpatriots.com
Česká stopa na východě
Rusko (Petrohrad) - víte, že?
Michal Gelbič


Češi v Sankt Peterburgu

V roce 2003 byla k 300. výročí založení Sankt Peterburgu vydána kniha, která vypráví o Češích, jejichž život nebo činnost byla v té či jiné míře spojena se Sankt Peterburgem, Petrohradem, Leningradem; její autor si současně vytyčil za cíl vzkřísit některé osudy českých přestěhovalců, připomenout zapomenuté nebo polozapomenuté, kteří vnesli svůj vklad do ruského hudebního i divadelního umění, vědy a techniky. Kniha je rozdělena do tří kapitol: 1) čeští muzikanti, dirigenti, zpěváci - obyvatelé i hosté Sankt Peterburgu; 2) čeští divadelní umělci, spisovatelé, novináři, umělci, sochaři a architekti; 3) vědci, politici, učitelé, zástupci různých profesí, české krajanské spolky v Sankt Peterburgu.

Češi v Sankt Peterburgu 1703 - 2003
Češi v Sankt Peterburgu 1703 - 2003


Jak Češi přiměli cara přejmenovat Sankt Peterburg na Petrohrad

připravuje se...


První ruskou železnici postavil český inženýr František Antonín Gerstner

František Gerstner se narodil v Praze, v rodině známého vědce Františka Josefa Gerstnera. Do Ruska přijel v roce 1834. Přesvědčil ruského cara Mikuláše I. o výhodách výstavby železnice mezi Petrohradem a Carským selem s prodloužením do Pavlovska. Na jaře 1836 byla výstavba Carskoselské železnice zahájena. Dva a půl tisíce pracovníků a tisíc čtyřista vojáků položilo prvních 5 km železnice za měsíc. Kolejnice i železniční technika byly dovezeny z Evropy. V listopadu 1836 proběhla první jízda. V roli strojvedoucího tehdy vystoupil sám Gerstner, který převezl tisíc lidí. Později k tomu Gerstner uvedl, že v prvních pěti dnech tento úsek projel 116x. Na památku této událsoti byla ražena pamětní medaile. Památník Gerstnerovi lze najít v prostorách Vitebského nádraží (Zagorodnyj prospekt, 52) a dále pak v některých muzeích.

Vitebské nádraží v Petrohradě - © European Walkaway
Vitebské nádraží v Petrohradě (© European Walkaway)


Český granát v Sankt Peterburgu, historie a současnost

V sobotu 26. března 2016 byl v Sankt Peterburgu na ulici Marata č. 22 slavnostně otevřen klenotnický salón „Magic Garnet“ s širokou nabídkou zlatých a stříbrných šperků osazených českými granáty. Jedná se o vůbec první salón, který byl otevřen v Rusku s podporou Družstva umělecké výroby GRANÁT TURNOV. Český výrobce daným krokem sledoval dva cíle: být blíže ruským klientům, a to zejména z důvodu poklesu prodejů šperků v českých lázeňských městech, které obecně strádají úbytkem ruských turistů; šířit osvětu a zamezit zneužívání označení "český granát", pod kterým jsou na ruském trhu prodávány paddělky - v lepším případě jiné minerály ze skupiny granátu, v horším případě bezcenné barevné sklo. Postupem času by se salóny „Magic Garnet“ měly objevit i v dalších ruských městech.

Popularita českého granátu v Rusku má nejspíše počátek v roce 1815, kdy se Vídeňského kongresu účastnila manželka ruského cara Alexandra I. - carevna Alžběta Alexejevna, která se právě pro tuto příležitost ozdobila šperky s purpurovými drahokamy. Český granát musel carskou rodinu doslova očarovat, jelikož v roce 1833 car Mikuláš I. osobně navštívil Turnovsko jen proto, aby zde objednal šperky pro svou manželku Alexandru Fjodorovnu. Je zřejmé, že zájem carské rodiny o český granát nemohl zůstat bez odezvy mezi místní aristokracií. V knize „Češi v Sankt Peterburgu 1703 - 2003“ se uvádí, že prvními českými dodavateli granátů v 20. a 30. letech 19 stol. byli František Marek a Michal Kotler, kteří vycítili potenciál ruské poptávky a začali granáty na Turnovsku skupovat a do Ruska ve velkém vyvážet. Později potomci Kotlera, konkrétně Alexandr Kotler prodával v Petrohradu české granáty na Gorochové ulici č. 33, a to až do revoluce v roce 1917. Dalším významným prodejcem v Petrohradě se stal v Evropě vyhlášený šperkařský dům „Jan Reiman“, který v ruské metropoli působil od roku 1840. Jeho obchod se nacházel na Něvském prospektu č. 31, přičemž reklamní štít hlásal: „Módní drahocennosti. Orientován výhradně na české granáty“. Později byla na ulici Bolšaja morskaja č. 11 zřízena pobočka, kterou vedl Zdeněk Reiman. O jak prestižní adresu se jednalo, nejlépe vypovídá skutečnost, že v nedalekém domě č. 24 prodával své výrobky vyhlášený klenotník Fabergé.


Gorochová ulice č. 33 - © Michal Gelbič
Gorochová ulice č. 33 (© Michal Gelbič)

Bolšaja Morskaja č. 11 - © Michal Gelbič
Bolšaja Morskaja č. 11 (© Michal Gelbič)


Prameny a literatura:
  • Inov I. - Češi v Sankt Peterburgu 1703 - 2003.

CzechPatriots.com | Česká stopa na východě | © 2005 - 2019 Michal Gelbič TOPlist